Jestliže se vám před pár dny stalo, že doslova "z ničeho nic" přestalo v iTunes fungovat připojení na App Store (přestože Podcasts a iTunes U běželo v pořádku), nejste sami. Jak lze najít v diskuzích, s tímto problémem se potýká více či méně (to spíše) úspěšně spousta uživatelů iTunes nejen v Česku, ale i po celém světě. 

Diferenciální evoluce patří mezi evoluční algoritmy a řadí se mezi metody umělé inteligence. Jde o algoritmus sloužící pro optimalizaci a s jeho aplikacemi se lze setkat nejen v akademických sférách a výzkumu, ale také v běžném průmyslu a dokonce i v některém spotřebním zboží dostupném pro koncové zákazníky.
Proč ale nezkusit "obohatit" o umělou inteligenci i vlastní softwarovou aplikaci? S knihovnou F# Artificial Intelligence to nebude vůbec žádný probém.

Pokud jste někdy zatoužili mít Visual Studio lokalizované do češtiny, můžete si od dnešního dne stáhnout českou jazykovou sadu pro Visual Studio 2010 Professional a kompletně si jej "počeštit".

Refaktorizační techniky, které nabízí Visual Studio, jsou velmi mocným nástrojem, jež ušetří spoustu práce při úpravách větších částí zdrojových kódů. Představte si jen takovou drobnost, jakou je přejmenování jedné hojně využívané metody v rámci celého projektu tak, aby zůstala zachována funkčnost všech volání této metody. Díky refaktorizaci je to otázka doslova dvou kliknutí. Refaktorizace toho však nabízí mnohem víc a v tomto článku sami uvidíte, že to, co umí Visual Studio pomocí refaktorizace provádět se zdrojovým kódem, je doslova jako kouzlení.

Spolu s Visual Studiem je dodávána spousta ovládacích prvků, jako jsou Button, Listbox, Label a další, které je možné použít pro vytváření GUI aplikace. Co však dělat, pokud si ze spousty možností, které jsou ve Visual Studiu standardně, nevyberete, protože ani jeden z nich neposkytuje funkčnost, specifickou pro Vaši aplikaci? V podstatě máte dvě možnosti - zkusit najít na internetu Vám vyhovující komponentu, anebo si vytvořit vlastní ovládací prvek. V tomto článku se dozvíte, jak na druhou možnost.

O tom, že se bez databindingu nelze obejít, ví asi každy. Stejně tak asi každý ví, že díky WPF lze přímo v jazyce XAML vytvářet datové zdroje a navazovat je na různé ovládací prvky. Ale ví také každý, že se nemusí programátor omezit na "pouhé" navázání, přestože mu třeba původní podoba dat nevyhovuje? Tento problém, se kterým se jistě již setkala většina z vás, odstraňuje možnost použití datové konverze.

Přestože je Popfly, které je určeno k vytváření Silverlightových doplňků v podobě mashupů zaměřeno na neprogramátory,tak i programátor si zde může příjít na své. Sice pouze v Javascriptu, ale i přesto se s Popfly rozhodně nudit nemusí.

Každý, kdo se alespoň trochu věnuje programování, se již setkal se situací, kdy některá část programu trvala déle, než je únosné. V takovém případě došlo téměř k „zablokování“ celé aplikace, s kterou nebylo možné, až do skončení časově náročného algoritmu, doslova hnout, natož pak s ní normálně pracovat. Tyto problémy se velmi často vyskytují ve vyvíjených aplikacích nejen u náročných výpočtů, ale i např. při práci s databází apod. Jak se dá tento problém řešit v .NET Frameworku ukazuje tento článek.

Překlad článku Jeffa Jonese, který byl publikován 15. června 2007 na Jeff Jones Security Blog.

Pozn.: Překlad byl proveden se svolením autora.